Dolce far niente

6. června 2018 v 12:38 | L |  My Diary
Dnes je jeden z těch dnů, kdy mám chut si sbalit a odjet někam pryč.. nejlépe třeba do Itálie. A tam se bosky procházet po rozpálených chodnících v těch uličkách, se sklekou vína..možná celou lahví. Nasátvat atmosféru, cítit ten tamní temperament.. na nic nemyslet. Vnímat jen slunce, krásu..a chut toho vína. A někde v dáli bych cítila moře a ten klid. Jo a slušelo by mi to.. měla bych krásné šaty, vlající leské vlasy a tak! V té skutečné realitě jsem v posteli, zírám do zdi i když vím, že bych se měla učit na zítřejší zkoušku..vím, že jí fakt potřebuju a vím, že nic nevím. Jo a vůbec mi to nesluší.

Jsem totiž marná marná a marná..ale jednou se fakt sbalím a budu se po těch uličkách procházet a nic mne nebude tížit..Nic
 

Jsem unavená.

31. července 2017 v 0:01 | L |  My Diary
Dá se říct,že toto je vlastně takové moje malé vítězství nad leností,ale fakt malé. Že jsem se vůbec dokopala k tomu vstát,otevřít notas,přihlásit se na tuhle zastaralou a komerční doménu (nic proti tobě blogu,stejně ti zůstávám věrná,na změnu jsem totiž moc líná!) a něco nesmylného sesmolit.

Být mi o 20 více tak to přisuzuji věku (jo už zase ten věk) ale takto fakt nevím.. Můj problém je,že jsem taková chodící mrtvolka, nic mě nebaví,do ničeho se mi nechce..naprosto vše mě unavuje,unavuje mě i únava a unavuje mě,že mě unavuje únava. Ano,takhe zlé to se mnou je.
Přisuzovala jsem to práci, od června mi začala brigáda v hotelu na recepci,kde jsem do minulého týdne byla téměř nepřetržitě na 12 hodinových směnách. Sice žádná náročná práce,ale čas se vlekl neskutečně. Před týdnem mi začala dovolená,tak jsem doufala,že mě to celé přejde,dobiju se pozitivní energí a celkově jakoukoliv energíí a budu zase veselá hyperaktivní osoba (dobře přeháním) a ono nic. Prolenošila jsem týden u moře,kde mě nic nebavilo a vleklo se to stejně jako v té práci..tak už si říkám,jestli jsem vůbec v pořádku.

Možná je to jen nějaký můj vnitřní vzdor proti náročnějšímu myšlení :D Vzhledem k tomu,že absolutně netuším,co bude za dva měsíce,respektive kde budu já,co budu dělat..pokud vůbec něco. Začíná mi v hlavě blikat červená kontrolka..tyhle myšlenky néé..

Dávám si dnes takové předsevzetí,od zítra se na vše vrhám! Vyřídím si vše co mám,konečně si uklidím pokoj, vyřídím školu, začnu se učit a nadobro skončím s PROKRASTINACÍ!!

Ale zítra! Dnes na to kašlu a jdu spát.
Tak čau no,zase někdy.

Dilema na třetí

4. června 2017 v 10:11 | L |  My Diary
Milý deníčku,
Chybělo málo a účastnila jsem se trojky.
Ano,je to přesně ta trojka,která vás napadla jako první a pokud vás zajímá,jak jsem se k tomu dostala.. čtěte dál.

 


Výkřik z davu

30. dubna 2017 v 13:50 | L |  Umělecký koutek
Co mi to tu tvrdíte?
Jaké bulíky na nos mi věšíte?
Proč mě klamete?
Pravda s vámi všemi stejně jednou zamete.

Jste snad lepší než ten předchozí?
Jste snad z jiné odnoží ?
Máte důkazy které mi pravdu doloží ?
Něco, co mě fakt položí ?
Ale mě už nepřesvědčíte..
už to neodčiníte.

Nejsem jak ti slepý voliči
ani hloupý buřiči
kteří vás stejně nepřekřičí.
Říkáte si ranhojiči,
ale ve skutečnosti jste jen bacilonosiči.

Či?

Snílek

26. dubna 2017 v 19:24 | L |  Umělecký koutek
Když jsem byla malá,
často jsem snila
o životě
radosti
případné marnosti.
A ted už si dělám jen starosti,
že jsem velká
a ztrácím veškeré dětské ctnosti.


Hlupák má před vzdělaným člověkem velkou výhodu - je sám se sebou vždy spokojený

19. dubna 2017 v 23:40 | L |  Úvahy/Zamyšlení
Aktuální téma týdne mě zaujalo. Myslím,že každý jsme už někdy zažili srážku s hlupákem "blbcem", na to se jen tak zapomenout nedá. Já posledním dobou zjištuji,že vlastně svět se skladá z velké většiny z hlupáků.. Tedy alespon ti "blbci" jsou v popředí, ty které vidíme v televizi, v novinách, na internetu a občas máme tu smůlu,že jsou to naši sousedé.
Nehrozí,že byste je nezaznamenalni,protože oni se rádi připomínají sami.

Dělím je na dvě skupiny. Ta první je taková ta normální hloupost,kterou všichni trpíme (pozor! ti kteří jsou v té druhé skupine si myslí,že ne) Tím myslím,že každý mámě něco v čem tolik nevynikáme, čemu prostě nehovíme. V takovém případě se pro jistotu do hovorů nezapojujeme,prostě posloucháme a přikyvujeme.. Pokud nás to nějak více tíží, tak si rozšíříme znalosti. Asi bych tomu neřekla vyloženě hloupost,spíše neznalost. Například,nemám problém přiznat,že jsem prostě "hloupá" na matematiku,je to taková moje španělská vesnice. A už vůbec nemám problém s lidmi,kteří svou hloupost přiznají,naopak..to ocenuji. Svým způsobem je to určitý projev inteligence. Co ale fakt nemohu vystát jsou z lidi u druhé skupiny o kterých tento článek je.

Snažila jsem se vybavit si nějaký prototyp hloupého člověka a vybavila se mi jedna má známa. Je to taková ta osoba,která všechno zná, o všem ví,všemu rozumí a samozřejmě všude byla. Takhle se prezentuje ona, realita je taková,že je to omezený člověk,bez přehledu,znalostí a určité pokory. Vy sami víte, že je to hloupá osoba,ale stejně vás dokáže rozčílit jako nikdo jiný.. znáte to ? Takové to,když se o něčem spolu bavíte, vy si jste naprosto jistí tím co tvrdíte a ona je schopná si i vymýšlet jen aby nepřiznala,že vůbec nemám šajnu a ve finále skončíte jako ti blbci v jejích očích vy ?! Ono se pak řekne lehce, neřeš to,za to ti to nestojí..ale,copak to v té chvilce jde? Jak vysvětlit hloupému,že je hloupý?
Jednou se mě někdo zeptal, jestli bych si vybrala být inteligentní člověk ve světě hlupáků,nebo hlupák ve světě inteligentů, bez rozmyslu jsem chtěla odpovědět to první,pak jsem se nad tím zamyslela.. Když si uvědomíte,jak vás někdy dokáže naštvat jeden hlupák,představte si,že žijete ve světě,kde jsou na každém rohu... uff ted bych 100% řekla,že bych byla raději tím hlupákem,protože bych to osobě stejně nevěděla, cítila bych se být chytřejší než všichni ostatní a především.. byla bych štastná! Takového člověka přeci jen nic netrápí,je sám se sebou spokojen, nějaké globální problémy ho netankují a pokud se mu náhodou něco nepovede,tak za to přece může někdo jiný.

Na závěr bych chtěla přidat pár citátu,které toto téma vystihují naprosto perfektně a popřát vám pevné nervy až se zase někdy s takovým hlupáke střetnete :-))


"I think I'm dumb or maybe just happy. - Myslím, že jsem hloupý, nebo možná prostě šťastný.

"Nic není nesnesitelnějšího než hlupák, který má štěstí."

"Svědomí hlupáků je vždy čisté"

"Mít ve všem pravdu je spolehlivý znak hlouposti."

"Vždy je lepší hovořit s rozumným člověkem o něčem hloupém, než s hlupákem o něčem rozumném."

Steve McCurry

19. dubna 2017 v 18:23 | L |  Doporučuji
Dnes jsem se procházela po Praze a náhodou jsem narazila na jednu skoro zapadlou Galerii poblíž kláštera (Galerie Ambit) Tak jsem si řekla, že se tam půjdu podívat. Konala se tam výstava fotogfrafa Steva McCurryho, většina fotek je z Afghánistánu,Indie, Barmy..něco málo i z Číny,Thajska a další zemí.. Musím říct, že mě ty fotky hrozně zaujaly, měli v sobě atmosféru té země, emoce z těch zachycených okamžiků a prostě něco co vás přiměje se na chvíli nad tím pozastavit a přemýšlet.zkrátka a jasně zanechají ve vás dojem,vážně stojí za to jít to omrknout :-)
Jedna z jeho nejznámějších fotek,kterou jste možná zahlédli na nějaké obálce časopisu,je fotka Afghánské dívky,kterou vám se přidám + pár dalších které mě zaujaly.
Mimochodem vstupné je okolo 140,- pro studenty,důchodce 60,- .. veřte,že to nebudou vyhozené peníze :)




Hudba je univerzální řeč lidstva

18. dubna 2017 v 0:53 | L |  Melodie mého srdce
Dnes vám představím jednu z mých velký vášní - hudbu! A v tomhle rozhodně dávám přednost kvalitě před kvantitou,ale přijde mi,že dnes najít něco kvalitního už je tak trochu i umění..bohužel. Nemohu říct že bych měla nějaký určitý žánr,který bych preferovala a vyhledávala,jsem otevřená všemu. Prostě někdy mám náladu na klasiku,někdy na něco tvrdšího jako třeba rock,občas mi stačí jen něco rytmického k úklidu :D V každém případě nejčastěji sahám na něco známého,něco co mám prostě ráda,protože když se pouštím do objevování něčeho nového,tak jsem zklamaná. Ale...ale zřídka objevím skvost! Především díky filmům a seriálům přiznávám :D Už to nebudu dál okecávat.. objevila jsem pár úžasných uchu lahodících songů a jsem hrozně nadšená,má to takovou až trochu retro atmosféru, báječný rytmus,cit.. no však uvidíte,pardon..uslyšíte. Příjemný poslech přeji :-)





Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy?

30. března 2017 v 16:06 | L |  Umělecký koutek
Co si představíte,když se řekne jaro? Já třešen, vůni posečené trávy, přijemné slunce, barvy, Máj od Máchy a pak také tuhle básen od Sovy. Je to jedna z mých oblíbených, tak přeji příjemné čtění a doufám,že vám navodí příjemnou jarní náladu :)

Když ona přišla na můj sad, vše právě odkvétalo.
Tak nevrle a tulácky v obzoru slunce spalo.

Ó, proč tak pozdě? řek jsem k ní. Poslední slunce na sítí,
zvony mi v mlhách umlkly, jsou ptáci v travách ukrytí,
mé louky teskní vůní mdlou a vody sešeřeny jsou
a přes přívozy stíny jdou a všecko planou je už hrou.

Že do daleka odplout chci kams na zelené ostrovy
a zdvihám vlajky na stožár a bílé plachty, lanoví.

Vás tenkrát z jara čekal jsem...
V obzoru modrý zvučel jas.
Já napjal struny z paprsků,
by echem chyt se v nich váš hlas.

Nuž rcete, kde jste tenkrát byla?
A pod jakými zeměpásy?
Nuž, rcete, čí jste jaro žila?
Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy?

Kde horké noci zpívaly vám v okna otevřená?
duše marně toužila tím tichem uděšena.

A teď! kdy nevzpomněl jsem snad,
vše se tu chystám zanechat,
na plavbu bych se vydal rád,
proč jdete vadnout na můj sad?

Pro vás tu slunce nehoří a nevýskají pohoří.
Nám nikde louky nevoní, zpěv nezní v našem pomoří,
chci odplout sám a poslouchám
podzimu pohádkové hlasy,
jdu hledat Nové království.

Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy?





Předtím,něž mi bude 30

18. března 2017 v 21:11 | L |  Sny/Cíle
Jak už jsem tu zminovala,snažím se si nějakým způsobem vynahradit "promarněné" roky. A samozřejmě né jen to,každý máme nějaké cílé,nějaké sny..nějaký svůj životní plán. Já vím,že plány většinou nevychází,co většinou..téměř vždy. Ale chci se o to pokusit,tak mě napadlo si sepsat nějaké ty své sny? Dejme tomu.. ne vše jsou velké věci,jde hlavně o maličkosti.. ale život se skládá se spousty maličkostí,no ne? :)) Asi to bude spíše vypadat jako takový ten seznam "before i die" Samozřejmě nepočítám s tím,že bych do 30 vše stihla,jen že bych ráda..postupně budu přidávat další a doufám,že i odškrtávat :)

Kam dál