Březen 2017

Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy?

30. března 2017 v 16:06 | L |  Umělecký koutek
Co si představíte,když se řekne jaro? Já třešen, vůni posečené trávy, přijemné slunce, barvy, Máj od Máchy a pak také tuhle básen od Sovy. Je to jedna z mých oblíbených, tak přeji příjemné čtění a doufám,že vám navodí příjemnou jarní náladu :)

Když ona přišla na můj sad, vše právě odkvétalo.
Tak nevrle a tulácky v obzoru slunce spalo.

Ó, proč tak pozdě? řek jsem k ní. Poslední slunce na sítí,
zvony mi v mlhách umlkly, jsou ptáci v travách ukrytí,
mé louky teskní vůní mdlou a vody sešeřeny jsou
a přes přívozy stíny jdou a všecko planou je už hrou.

Že do daleka odplout chci kams na zelené ostrovy
a zdvihám vlajky na stožár a bílé plachty, lanoví.

Vás tenkrát z jara čekal jsem...
V obzoru modrý zvučel jas.
Já napjal struny z paprsků,
by echem chyt se v nich váš hlas.

Nuž rcete, kde jste tenkrát byla?
A pod jakými zeměpásy?
Nuž, rcete, čí jste jaro žila?
Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy?

Kde horké noci zpívaly vám v okna otevřená?
duše marně toužila tím tichem uděšena.

A teď! kdy nevzpomněl jsem snad,
vše se tu chystám zanechat,
na plavbu bych se vydal rád,
proč jdete vadnout na můj sad?

Pro vás tu slunce nehoří a nevýskají pohoří.
Nám nikde louky nevoní, zpěv nezní v našem pomoří,
chci odplout sám a poslouchám
podzimu pohádkové hlasy,
jdu hledat Nové království.

Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy?





Předtím,něž mi bude 30

18. března 2017 v 21:11 | L |  Sny/Cíle
Jak už jsem tu zminovala,snažím se si nějakým způsobem vynahradit "promarněné" roky. A samozřejmě né jen to,každý máme nějaké cílé,nějaké sny..nějaký svůj životní plán. Já vím,že plány většinou nevychází,co většinou..téměř vždy. Ale chci se o to pokusit,tak mě napadlo si sepsat nějaké ty své sny? Dejme tomu.. ne vše jsou velké věci,jde hlavně o maličkosti.. ale život se skládá se spousty maličkostí,no ne? :)) Asi to bude spíše vypadat jako takový ten seznam "before i die" Samozřejmě nepočítám s tím,že bych do 30 vše stihla,jen že bych ráda..postupně budu přidávat další a doufám,že i odškrtávat :)

Hříšnice

14. března 2017 v 20:17 | L |  Umělecký koutek
Vzpomínáš,kdy to začalo?
Já byla vcelku nevinná
a z tebe blažená
možná i smyslů zbavená.
Ale ty si to neviděl,
byl si zaslepen chtíčem
a vůbec ses nestyděl.

A já hloupá naivka,
neschopná to skončit .
Pořád jsem doufala,
byla jsem tak troufalá..
pořád jsem veřila..
Přiznávám,
že jsem s tebou hřešila,
i z toho mála jsem těžila.
ty si mě ale (s)prostě využil
tím že si se mnou nestydatě souložil.



Touha po vyjímečnosti.

1. března 2017 v 11:43 | L |  My Diary
Můj velký problém je,že jsem se nikdy nesmířila s tím,že jsem prostě jen člověk.